Úvod &gt: Aktuality &gt: Využití digitálních technologií v památkové péči

Využití digitálních technologií v památkové péči

7. ledna 2016

Na konci listopadu 2015 proběhla konference DIGI zaměřená na využití digitálních technologií v památkové péči. Jedním z přednášejících byl i Jaroslav Pěček z firmy ABBAS společně s Jiřím Kmoškem z VŠCHT v Praze. Přinášíme vám reportáž z této konference.

Ve dnech 26. a 27. listopadu 2015 se sešli experti z řad památkářů a odborníků na digitální technologie, aby se podělili o své zkušenosti v oblasti kombinace svých oborů. Přednášky v rámci této konference byly rozděleny do tří bloků. První z nich byl věnován sběru dat v oblasti dokumentace památek, další se zaměřoval na zpracování, archivaci a prezentaci následných dat a závěrečný blok se věnoval digitalizaci historických dokumentů, knih a fotografií.

V první a zároveň největší části konference byla prezentována především reálná aplikace na konkrétních příkladech. Tedy i projekty, na kterých jsme spolupracovali my s restaurátorem Jiřím Kmoškem.

Jedním z přednášejících byl i náš specialista Jaroslav Pěček

Příspěvek Jiřího Kmoška byl zaměřen na praktické využití kombinace různých 3D technologií, jako je 3D skenování, virtuální 3D rekonstrukce a 3D tisk, které byly aplikovány při dokumentaci a restaurování konkrétních historických památek. "Na příkladu fragmentů bronzového archeologického předmětu byly prezentovány výsledky digitalizace 3D skenerem s vysokým rozlišením v kombinaci s virtuální 3D vizualizací modelu původního tvaru předmětu a následného 3D tisku modelu, využitého při hmotné tvarové rekonstrukci předmět," dodává Kmošek.

Úlomky historického nánožníkuFinální 3D model nánožníku

Jako další příklad byly prezentovány možnosti digitalizace 3D optickým skenerem, následná 3D rekonstrukce a vizualizace naskenovaných fragmentů archeologického předmětu, u kterých není možné provést hmotnou tvarovou rekonstrukci.

"Třetí studie byla věnována 3D skenování rozměrného a prostorově členitého reliktu otopného zařízení v interiéru historické roubené stavby za účelem vytvoření podrobné technické dokumentace, obsahující detailní informace o morfologii a barevnosti povrchu. Na třech případových studiích bylo cílem prezentovat praktické možnosti a výsledky získané aplikací moderních 3D technologií,“ doplňuje Jiří Kmošek.

3D model zahrnující pozůstatek kamen, kamenný dymník, fragment hliněného dymníku a kamenné topeniště

Potřebujete naskenovat např. historický předmět? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme.

Více informací a novinek ze světa 3D skenování najdete na našich Facebookových stránkách.

Mohlo by vás zajímat:

Skenování historického topeniště s povrchem 20 m2
Institut kulturního dědictví v čele s Bc. Jiřím Kmoškem mapuje a dokumentuje lidovou architekturu na Českomoravském pomezí. Měli jsme tu čest účastnit se záchrany další cenné památky, a to reliktu otopného zařízení a černé kuchyně. Podívejte se, jak skenování probíhalo.

Reliéf Čtenáře zachráněn
V roce 1951 vytvořil sochař Vojtěch Hořínek reliéf Čtenáře na budově dnešní olomoucké Střední odborné škole služeb. V roce 2015 se školní budova začala zateplovat a odstranění výtvarného díla bylo nevyhnutelné. Nyní je zpět na nové fasádě a prvním krokem k jeho zachránění bylo právě 3D skenování.

Rekontrukce archeologického artefaktu
Využili jsme 3D skenery při rekonstrukci historického bronzového kruhu z doby železné. Podívejte se, jak skenování probíhalo.

 
 
Mapa webuO webu | Tisknout stránku  | 
|
Vyrobila: Omega Design
 
 
 
Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. Další informace  Rozumím