Využití digitálních technologií v památkové péči

7. ledna 2016

Na konci listopadu 2015 proběhla konference DIGI zaměřená na využití digitálních technologií v památkové péči. Jedním z přednášejících byl i Jaroslav Pěček z firmy ABBAS společně s Jiřím Kmoškem z VŠCHT v Praze. Přinášíme vám reportáž z této konference.

Ve dnech 26. a 27. listopadu 2015 se sešli experti z řad památkářů a odborníků na digitální technologie, aby se podělili o své zkušenosti v oblasti kombinace svých oborů. Přednášky v rámci této konference byly rozděleny do tří bloků. První z nich byl věnován sběru dat v oblasti dokumentace památek, další se zaměřoval na zpracování, archivaci a prezentaci následných dat a závěrečný blok se věnoval digitalizaci historických dokumentů, knih a fotografií.

V první a zároveň největší části konference byla prezentována především reálná aplikace na konkrétních příkladech. Tedy i projekty, na kterých jsme spolupracovali my s restaurátorem Jiřím Kmoškem.

Příspěvek Jiřího Kmoška byl zaměřen na praktické využití kombinace různých 3D technologií, jako je 3D skenování, virtuální 3D rekonstrukce a 3D tisk, které byly aplikovány při dokumentaci a restaurování konkrétních historických památek. "Na příkladu fragmentů bronzového archeologického předmětu byly prezentovány výsledky digitalizace 3D skenerem s vysokým rozlišením v kombinaci s virtuální 3D vizualizací modelu původního tvaru předmětu a následného 3D tisku modelu, využitého při hmotné tvarové rekonstrukci předmět," dodává Kmošek.

Jako další příklad byly prezentovány možnosti digitalizace 3D optickým skenerem, následná 3D rekonstrukce a vizualizace naskenovaných fragmentů archeologického předmětu, u kterých není možné provést hmotnou tvarovou rekonstrukci.

"Třetí studie byla věnována 3D skenování rozměrného a prostorově členitého reliktu otopného zařízení v interiéru historické roubené stavby za účelem vytvoření podrobné technické dokumentace, obsahující detailní informace o morfologii a barevnosti povrchu. Na třech případových studiích bylo cílem prezentovat praktické možnosti a výsledky získané aplikací moderních 3D technologií,“ doplňuje Jiří Kmošek.

Potřebujete naskenovat např. historický předmět? Kontaktujte nás, rádi vám poradíme.

Více informací a novinek ze světa 3D skenování najdete na našich Facebookových stránkách.

Mohlo by vás zajímat:

Skenování historického topeniště s povrchem 20 m²
Institut kulturního dědictví v čele s Bc. Jiřím Kmoškem mapuje a dokumentuje lidovou architekturu na Českomoravském pomezí. Měli jsme tu čest účastnit se záchrany další cenné památky, a to reliktu otopného zařízení a černé kuchyně. Podívejte se, jak skenování probíhalo.

Reliéf Čtenáře zachráněn
V roce 1951 vytvořil sochař Vojtěch Hořínek reliéf Čtenáře na budově dnešní olomoucké Střední odborné škole služeb. V roce 2015 se školní budova začala zateplovat a odstranění výtvarného díla bylo nevyhnutelné. Nyní je zpět na nové fasádě a prvním krokem k jeho zachránění bylo právě 3D skenování.

Rekontrukce archeologického artefaktu
Využili jsme 3D skenery při rekonstrukci historického bronzového kruhu z doby železné. Podívejte se, jak skenování probíhalo.